Hubení hmyzu ve stájích

S příchodem jara a očekáváním vyšších teplot se před námi opět objevuje problém v podobě much a jiného obtížného hmyzu. Hmyz v přítomnosti zvířat je nežádoucí z mnoha důvodů.
Jedním z nich je obtěžování a narušování welfare zvířat, které s sebou nese pokles dojivosti a snížení intenzity růstu u ostatních kategorií. Zvířata jsou rušena při krmení, odpočinku i dalších běžných aktivitách.  Pro odpuzení much od těla používají různé obranné mechanismy, jako záškuby kůže, házení hlavou, mávání ocasem.

Hmyz ve stádě působí i jako přenašeč mnoha nemocí. U druhů sajících krev probíhá přenos patogenů tak, že bodalka saje krev infikovaného hostitele a na svém ústním ústrojí její zbytky přenese na dalšího hostitele. Štípnutí je většinou bolestivé a vyvolá obranné mechanizmy zvířete (záškuby kůže), které hmyz rychle vyhání pryč. Kvůli tomu bodalky navštíví více zvířat, než kdyby se mohly nakrmit jen na jednom. Navíc bylo některými pokusy dokázáno, že část nasáté krve z předchozího jedince vpustí do dalšího jedince ještě před začátkem krmení.
Mouchy mohou přenášet viry a bakterie, mezi které patří i patogeny způsobující průjmová onemocnění, infekce močových cest a trávícího traktu, a také problémy se struky a kůží. Přenáší i koliformní bakterie, které jsou původci mastitid.

Ve stájích se nejčastěji setkáme se zástupci řádu dvoukřídlých – mouchou domácí a bodalkou stájovou.

Moucha domácí
V našich podmínkách se první mouchy mohou objevit už v březnu.  Dospělec je dlouhý 6–7 mm, samice je většinou větší než samec. Živí se téměř všemi druhy organické hmoty a vyniká značnou rozmnožovací schopností. Celý vývojový cyklus mouchy trvá za příznivých podmínek v průměru asi 2 týdny. Důležitým faktorem, ovlivňujícím rychlost vývoje je teplota.  V letních měsících při vyšších teplotách trvá vývoj jedné generace 7–10 dní. Při dobrých podmínkách se za sezónu může vylíhnout 10–12 generací. Samice může naklást až 500 vajíček v několika dávkách. Vajíčka bývají uložena ve výkalech, chlévské mrvě, odpadcích a jiné rozkládající se hmotě. Larva je přibližně 3–9 mm dlouhá, smetanově bílá, válcovitého tvaru.  Pro svůj vývoj potřebuje vlhké prostředí, např. hnůj, hnijící vegetaci, nebo rozbahněnou zeminu.
Zajímavostí je, že dospělý jedinec mouchy domácí používá pro vykuklení pulzující váček (ptilinum) umístěný na přední části hlavy, který mu pomáhá prorazit kuklu a dostat se ze substrátu na povrch.  Mouchy se běžně dožívají kolem 15–25 dnů, ale při dostatku potravy může přežít i 2 měsíce. Přezimuje ve stadiu larvy nebo kukly.

Bodalka stájová
Bodalka stájová je vzhledově podobná mouše domácí, ale na rozdíl od ní saje krev teplokrevným živočichům. Oproti mouše má širší hrudní část, dorůstá až 8 mm a na šedém těle má charakteristické čtyři podélné pruhy přes hruď. Krev sají dospělci obou pohlaví a jsou při tom poměrně vytrvalí a agresivní.
Vývojový cyklus bodalky stájové trvá 25–40 dní v závislosti na teplotě a dostatku potravy. Dospělý jedinec žije 2–10 týdnů. Samička během této doby může naklást 100–500 vajíček, které pokládá do hnijící zeleniny a ovoce, sena, slámy, popřípadě siláže. Larva má žlutobílou barvu a je dlouhá 5–12 mm.  Oblíbeným místem výskytu larev jsou místa znečištěná mrvou a místa s větší vlhkostí, také poblíž krmných žlabů a napáječek.

Spíše na pastvinách, než ve stájích se vyskytují ovádi. Krev sají pouze samice, kousnutí je bolestivé, způsobuje svědění, a navíc může působit i jako vstupní brána pro kožní infekce.

Není možné zcela zabránit výskytu hmyzu v blízkosti zvířat, musíme ale podniknout všechna možná opatření pro eliminaci jeho množství a působení na zvířata. Nejlepší ochranou proti obtížnému hmyzu je prevence.
Výskyt a množství hmyzu lze ovlivnit typem podestýlky a způsobem odklízení. Pokud podestýlka zůstává na jednom místě zvlhčená výkaly a přirozeně zahřívána, stává se vhodným substrátem pro kladení vajíček a vývoj much. Ve stáji musíme udržovat čistotu a chlévskou mrvu pravidelně odklízet.
S hubením je nutné začít hned s příchodem teplého období a zabránit hmyzu v rozmnožování.

Preventivní opatření a doporučení pro praxi:

  • dodržování hygienických opatření, udržování čistoty v místnostech, u krmiště a napáječek
  • výběr správného typu podestýlky
  • časté odklízení mrvy a hnoje, desinfekce podestýlky
  • udržování požadovaných klimatických podmínek (ventilace, prosvětlení stáje)
  • preventivní opatření proti hmyzu pomocí mucholapek, př. nasazení biologické ochrany,
  • vyhledání zdroje výskytu larev a jejich hubení např. použitím insekticidů
  • při výskytu dospělých jedinců použití repelentů
  • instalace drbadel proti svědění kůže zvířat
  • vysoušení stojatých vod

Prostředky pro boj s obtížným hmyzem:

Insekticidy jsou látky, které obvykle obsahují účinnou látku k hubení hmyzu nebo přerušení vývoje v některém stadiu a vábící látku (atraktant).
Působí ve formě postřiku, nátěru, některé jsou určeny k polití hnoje. Na trhu jsou k dostání i nástrahy ve formě granulí pro hubení dospělých much.
Hmyz si na ovšem na insekticidní přípravky časem vytvoří rezistenci, proto je vhodné je střídat.

Elektrické lapače lákají hmyz pomocí modrého nebo zeleného světla na elektrickou mřížku, která ho usmrtí. Někdy se do nich pro zvýšení účinku přidávají hmyzí návnady. Patří mezi ekologické řešení, ale při jejich použití je nutné dbát bezpečnostních opatření a lapače pečlivě udržovat. V krajním případě může dojít ke vznícení prachu nahromaděného uvnitř.

Mucholapky jsou běžně používané v domácnostech a stejně dobře je lze využít i ve stáji.

Pro snadnou aplikaci kapalných insekticidů jsou na trhu k dostání tlakové postřikovače. Mají různou kapacitu, ty objemnější jsou vybaveny popruhy pro pohodlné nošení na zádech.

Repelenty mají za úkol především hmyz odpuzovat, většinou ho nezabíjí. Využívají se hlavně na pastvinách a při práci s koňmi, kdy jsou koně kvůli potu pro hmyz lákavější. Nejen, že narušují soustředění koně i jezdce, ale hlavně můžou zvýšit riziko nepředvídatelné reakce koně a tím i úrazu.

Za zmínku jistě stojí i biologická ochrana, která spočívá v nasazení přirozených nepřátel much (např. dravé mouchy nebo vosičky), které napadají kukly a živí se jejich obsahem. Tím usmrtí vývojové stádium much ještě před vylíhnutím a zabrání dalšímu množení. Tyto druhy skot nijak neobtěžují, takže jsou pro nás velmi užitečné.