Monitorovací systémy

V příspěvku věnovaném preciznímu zemědělství byly uvedeny příklady systémů a technologií, které se mohou pod tento pojem zařadit. Jedním z nich jsou různé druhy senzorů, které slouží k monitoringu aktivity a příjmu krmiva zvířat. Tyto systémy se v současné době používají převážně v chovech dojného skotu, a to jak pro dojnice, tak i pro jalovice. Lze je však využít i v chovech masného skotu (u krav bez trží produkce mléka) nebo v chovech ovcí a koz. V chovech dojeného skotu jsou nejčastěji sledovány problémy s onemocněním končetin, poruchy plodnosti, metabolické poruchy nebo problémy s mastitidami.
Nespornou výhodou těchto systémů je i to, že umožňují nepřetržitě sledovat zvířata, aniž by narušovaly přirozené projevy jejich chování.

Výhody pedometru ve srovnání s obojkem

Existují tři základních typy senzorů podle jejich umístění na zvířeti: senzor v uchu, obojek nebo pedometr. Dosavadní zkušenosti uvádějí nejvyšší přesnost měření u pedometrů (tedy senzorů umístěných na noze zvířete). Společnost ENGS, která uvedla na náš trh systém Track a))) Cow si provedla studie, ze kterých vyplynulo, že pedometr nasazený na přední končetině je z hlediska detekce říje o 6 % přesnější než při umístění na noze zadní. Významnou roli hraje to, že pedometr na přední noze krávy může měnit svou polohu v rozmezí až 90°, což umožňuje velmi citlivé zachycení a odhalení typu aktivity.
Taktéž byla zaznamenána o 10 % vyšší přesnost u pedometrů než u obojků. Nevýhody obojků oproti pedometrům spočívají především v tom, že je obtížné určit, kdy kráva stojí nebo leží (v obou případech vykazuje nízkou aktivitu); dále obojky obtížněji zachycují odchylky při metabolických poruchách. Tím, že se obojky na krku více pohybují, není senzor vždy správně umístěn. V neposlední řadě se obojky při žraní více mechanicky poškozují kvůli častému kontaktu s krmným žlabem. 

Forst Agro s.r.o. je výhradním prodejcem jedinečného systému Track a))) Cow od izraelské společnosti ENGS Dairy Systems.

Kdykoli, kdekoli
Track a Cow je jediný systém pro detekci říje a monitoring zdraví, který může být efektivně použit v jakémkoli způsobu chovu zvířat. Jeho současná technologie využívající dálkové pedometry (Long Range Pedometer, LRP) zajišťuje nejvíce frekventovaný přenos dat v reálném čase a tím uživateli poskytuje více včasných informací než ostatní konkurenční systémy.

Monitorování kulhání
Kulhání lze rozpoznat pomocí sledování ukazatelů jako je pohybová aktivita, doba strávená ležením, poměr ležení a stání anebo počet ulehnutí.
Dlouhodobým monitorováním (čím déle tím přesněji) se pro každé zvíře vytvoří vzorec jeho obvyklého chování a mohou být zaznamenávány odchylky od tohoto chování, a to jak pro jednotlivá zvířata, tak v rámci skupiny nebo stáda.
Křivky pohybové aktivity i doby ležení jsou u zdravé krávy vyrovnané, zvíře nevykazuje odlišnosti od chování celé skupiny. Dobrý systém dokáže ukázat problémy s končetinami už ve chvíli, kdy ložisko dermatitidy je velikosti špendlíkové hlavičky.
Jednotlivé zdravotní poruchy systém identifikuje na základě určitých algoritmů, které se liší. Například pro chování kulhavých krav je typické vedle snížené aktivity i snížení počtu ulehnutí a vstání. Naproti tomu u mastitidy je typické snížení aktivity a zvýšení počtu ulehnutí a vstání. Důvodem je citlivé vemeno, kdy kráva, přestože by chtěla ležet, nevydrží. U pedometrů se uvádí až 87 % přesnost detekce kulhavých krav.

Monitorování příjmu krmiva v reálném čase
Většina systémů sleduje přežvykování, což je ale zpožděný a nepřímý ukazatel.  Přežvykování začíná až po pozření sousta a jeho natrávení v bachoru, což trvá různě dlouhou dobu a existuje mnoho faktorů, které tento proces ovlivňují. Zpoždění při zjištění problému tedy může potom činit více než 24 hodin.
Naproti tomu je systém Track a)) Cow založen na sledování chování během krmení, což je přímý ukazatel, který se odehrává před přežvykováním. Sledování doby strávené žraním a počtu návštěv u žlabu nás upozorní ihned na odchylky v chování a případný problém. Tím získáme výhodu včasného rozpoznání gastrointestinálních nebo metabolických poruch a můžeme zkrátit dobu odezvy a snížit náklady na léčbu. Nezanedbatelné je i snížení produkčních ztrát a podílu nedobrovolného vyřazení zvířat.
Kráva stojící na sucho by měla žraní věnovat více než 5 hodin denně, protože před otelením slábne její imunitní systém a je třeba ho co nejrychleji vrátit do normálu. Pozitivní energetická bilance zajistí i včasný nástup říje po otelení a lepší zabřezávání v rané fázi laktace.

Zachytit blížící se onemocnění s dostatečným předstihem chovateli poskytuje možnost provést preventivních opatření, která jsou nejen účinnější, ale i levnější než léčba již vzniklé nemoci.

Z výše uvedeného vyplývá, že monitorovací systémy jsou významnými pomocníky při řízení stáda. Přesto si někteří chovatelé kladou otázku, zda se tato jim investice vyplatí. Bavorský zemský ústav pro zemědělství provedl studii, která porovnávala investiční náklady na tři různé systémy pro detekci říje*/. Náklady na základní vybavení systému, které zahrnuje antény, software a případně další příslušenství, se pohybují v rozsahu od 2 500 do 4000 EUR (netto), z toho cena senzoru činí 80 až 140 EUR za kus. Od určité velikosti stáje mohou být nutné další antény, ale ty se při vyhodnocení nákladů neprojevily. Z výsledků průzkumu vyplynulo, že většině podniků (asi 80 %) o velikosti 70 krav s užitkovostí 7 - 9 000 kg mléka se pořízení systému pro detekci říje vyplatí. Finanční výhody či nevýhody této investice přitom silně závisí na dosavadním způsobu řízení reprodukce ve stádě a na možném zlepšení vyhledávání říjí pomocí senzorů. Chovatelé, kteří již senzory k vyhledávání říje využívají, vyjádřili jak spokojenost s jejich pomocí při řízení stáda, tak i s úsporou času, kterou technologie přináší. Především u vysokoužitkových dojnic je vizuální vyhledávání říjí poněkud obtížné, mimo jiné kvůli kratšímu trvání říje a jejím slabším projevům. Jedna přehlédnutá říje pak znamená dodatečné náklady kolem 40–80 EUR.
*/ Rechnen sich Sensoren zur Brunsterkennung? Topagrar, 6/2019