Při procesu dojení hraje klíčovou roli, abychom věnovali pozornost každému detailu. Tak lze docílit získávání vysoce kvalitního mléka v krátkém čase a při zachování odpovídající pohody zvířat. V tomto příspěvku chceme popsat a zdůraznit význam účinného pulzačního a podtlakového systému pro úspěšné a ohleduplné získávání mléka.

Během posledních 30 let se výrazně zlepšila efektivita procesu dojení, což vedlo ke konzistentnějšímu spouštění a toku mléka a kratší době, potřebné pro podojení. Při snaze o dosažení vyšších výkonů je třeba vždy dbát na dobré životní podmínky krav, protože účinnost procesu závisí také na jejich zdravotním stavu. Zejména tento druhý aspekt je velmi ovlivněn dvěma prvky dojicího systému: pulzací a podtlakem.

Pulzátory a pulzační cyklus

Správná pulzace vyžaduje v první řadě spolehlivé, odolné a správně nastavené komponenty. To znamená, že pulzátory by měly být vybírány pečlivě, instalovány podle norem výrobce a přizpůsobeny potřebám dojeného zvířete. Ve skutečnosti tyto komponenty řídí jak pohyb návlečky, tak masáž struků během dojení, na které závisí rychlost toku mléka a stav struku.

V pulzační komoře dochází při pulzaci k pravidelnému střídání podtlaku a atmosférického tlaku a tím vznikají dvě hlavní fáze:

1. Fáze dojení, nezbytná pro dosažení krátkých dob dojení, která zahrnuje:
   

A – fáze – struková návlečka se otevírá
B – fáze – struková návlečka je otevřená.

• Fáze odpočinku nebo masáže, při které nevytéká mléko. Tato fáze je nezbytná ke snížení přetížení struků a rizika mastitidy a skládá se z:

C-fáze – struková návlečka se uzavírá
D-fáze – struková návlečka je uzavřená.

Podle specifikací ISO by měla fáze B zabírat nejméně 30 % pulzačního cyklu s poklesem podtlaku méně než 4 kPa, což při nastavení frekvence 60 pulsů za minutu znamená 300 milisekund. Pro maximální průtok mléka však naši odborníci doporučují dobu otevření návlečky mezi 400 a 450 milisekundami.
Na jedné straně by příliš krátká fáze otevření návlečky snížila tok mléka. Na druhou stranu příliš vysoký pokles podtlaku může způsobit nežádoucí pohyb návlečky a narušit tok mléka ze struků. Konečným důsledkem obou událostí by byla prodloužená doba dojení.

V případě, že dojde k těmto situacím, proveďte následující kroky:

• Zkontrolujte těsnost pulzační hadice
• Zkontrolujte, zda je pulzátor čistý
• Zkontrolujte, zda nejsou opotřebované pohyblivé části
• Zkontrolujte, zda nejsou poškozené návlečky
• Zkontrolujte, zda jsou návlečky určené pro dané pouzdro
• Zkontrolujte komoru pulzátoru.

D-fáze by měla trvat optimálně mezi 200 a 300 milisekundami, s poklesem podtlaku méně než 4 kPa. V tomto případě by příliš krátká fáze, kdy je návlečka uzavřena, a nadměrný podtlak snížily účinnost masáže struku, zvýšily zahlcení struku a vedly k poškození struku a mastitidě.

Několik tipů, jak udržet D-fázi v požadovaných parametrech:

•  Zkontrolujte, zda nejsou ucpané pulzační hadice
•  Zkontrolujte čistotu pulzátoru, zejména filtru
•  Zkontrolujte, zda nejsou opotřebované pohyblivé části
•  Zkontrolujte, zda nejsou poškozené návlečky
• Zkontrolujte, zda je na daném zařízení pulzátor vhodný pro kombinaci s danou návlečkou a pouzdrem.

Rychlost pulzace, poměr sání a stistku a podtlak

Regulací přístupu vzduchu a podtlaku hraje pulzátor klíčovou roli při určování fází cyklu. Přesněji je to možné kombinací podtlaku se dvěma nastaveními pulzátoru:

• Rychlost pulzace (počet pulsů), regulace frekvence pulzačních cyklů za minutu.
• Poměr sání a stisku, podíl fáze dojení ve srovnání s masážní fází v pulzačním cyklu.

Následující tabulka uvádí doporučené hodnoty pro každý druh, při kterých lze dosáhnout vysoké efektivity dojení bez přílišného stresu zvířat:

Navzdory těmto doporučeným standardům může být také nutné přizpůsobit nastavení i v případě stejného plemene podle konkrétních potřeb každého zvířete. Z tohoto důvodu by mohla být vhodným řešením instalace ovladače, který zajistí plnou kontrolu parametrů pulzace mezi všemi připojenými soupravami.

Pokud jde o stabilitu podtlaku, spolu s membránou by další podporu mohly poskytnout regulátory podtlaku, které minimalizují výkyvy a zabraňují nežádoucím poklesům podtlaku, což má negativní vliv na stav konců struků.
Dalším zásadním aspektem, který nelze podceňovat, je doba, po kterou je vemeno vystaveno podtlaku v poslední fázi procesu dojení, kdy se vytékání mléka zpomalí a zastaví. V této fázi platí, že čím delší je působení podtlaku, tím větší je riziko nadměrného vydojení a poškození struku. V tomto ohledu je vhodné vybavit pulzátory systémem automatického snímání dojicích souprav (ACR), který zajistí včasné sejmutí soupravy podle průtoku mléka.

Údržba systému

Neméně důležitými faktory pro efektivní vytváření podtlaku jsou pravidelná hygiena na dojírně a plánovaná údržba systému, v závislosti na frekvenci dojení a specifikacích výrobce.

S údržbou pulzátoru mohou souviset i některé následující body:
• Filtr čistěte vodou a jemným čisticím prostředkem každé 3–6 měsíce, podle hygienických podmínek.
• Kontrola frekvence pulsů a pulsačního poměru každých 12 měsíců.
• Pokud se do pulzátoru nasálo mléko, okamžitě ho vyčistěte.

Pokud jde o systém podtlaku, některé z hlavních aspektů, které je třeba sledovat pomocí pravidelné údržby, mohou být:
• Kapacita čerpadla, aby nedocházelo k nedostatečnému podtlaku.
• Mazání čerpadla.

Spolu s nastíněním zásadní role, kterou hrají pulzace a podtlak v efektivním procesu dojení, bylo cílem tohoto příspěvku ukázat, jak křehká je rovnováha mezi vysokou mléčnou užitkovostí a respektem k dobrým životním podmínkám krav.
Přesněji řečeno, kromě zajištění vyššího toku mléka v kratším čase by se efektivní podtlaková pulzace měla přizpůsobit potřebám každého zvířete, aby se minimalizovalo jeho nepohodlí. Těchto cílů je možné dosáhnout prostřednictvím vysoce kvalitního a dobře udržovaného systému.

Převzato z: www.milkrite-interpuls.com/en/news