Zařízení pro chlazení mléka

Pro zachování požadovaných nutričních a organoleptických vlastností mléka.

Jak zlepšit proces dojení a udržet zdraví krav

Naše znalosti slouží společnému cíli: efektivní dojení prostřednictvím zdravých krav.
Na první pohled by se dalo říct, že návlečka je pouze kousek gumy, ale tady je třeba si uvědomit, že tato součást dojicího zařízení zvládne na milion pohybů, přijde do kontaktu s více než 60 000 litry mléka a během čištění je vystavena vysokým teplotám a agresivním chemikáliím.
Zpracováním gumy se zabýváme již více než 135 let a téměř 100 let působíme v mlékárenském průmyslu. I proto dokonale rozumíme významu výroby vysoce kvalitních produktů, které umožňují farmám dojit jejich stáda šetrně, rychle a dokonale. Koneckonců je to návlečka, která se jako jediná součást dojicího zařízení krávy skutečně a doslova dotýká, což dále podtrhuje její důležitost.

Naše technologie, její výhody a naše doporučení

Vlastnosti naší jedinečné technologie dojení	Výhody pro chovatele a krávy
Přívod vzduchu je zajištěn tak, aby mléko odváděl směrem od struku a udržoval ho během dojení v suchu	Snížený výskyt nových onemocnění, jako je mastitida, hyperkeratóza a nižší počet somatických buněk. Snížený obsah volných mastných kyselin
Díky hornímu odvětrávání je mléko odsáváno rychleji a efektivněji	Rychlejší podojení, více volného času pro ošetřovatele
Naše návlečky snižují podtlak v náustku a udržují jej pravidelný a cyklický	Snížené riziko ucpání strukového kanálku (bez prstenců)
Působení podtlaku udržuje struky v suchu a zabraňuje stříkání vody	Snížené riziko invaze bakterií
Jemné sejmutí dojicí soupravy	Uvolněná zvířata během dojení Vyšší délka produkčního života

Zkušenosti chovatelů

"Návlečky s ventilkem zajišťují efektivnější dojení a snižují dobu dojení až o 20 minut. Výrazně se snížil počet případů mastitidy a také očekávám u krav delší produkční život, protože tyto návlečky jsou šetrnější ke strukům. “
_{Kayleigh Stowell – Southfield Farm, Clevedon, Somerset (Velká Británie)}

"Poté, co jsme přešli na návlečky s ventilkem, klesl průměrný počet somatických buněk na 67 000 a zaznamenali jsme i výrazný rozdíl v pohodě zvířat." To vše přispívá k dojení a ke zbytku každodenní práce. Díky hornímu odvzdušnění odtéká mléko pryč ze struku bez toho, aby se vracelo, což zabraňuje křížové kontaminaci. “
_{Bon's Holsteins, Ottoland, Jižní Holandsko}

"Díky návlečkám s ventilkem jsou i jalovice při dojení stejně klidné a na vemenech nebyly od přechodu na odvětrávané návlečky žádné viditelné vytlačené kroužky od strukových násadců."
_{Ralf a Mareike Schiedelovi – Witzmanns, Německo}

Každá změna na dojírně představuje nutně změnu i v rutinním životě stáda a chovatele, a proto si zaslouží důkladné zhodnocení. Pokud však máte důvěru ve svého dodavatele dojicího zařízení a jsou-li evidentní dobré výsledky, není třeba se změn obávat.

Originál textu byl laskavě poskytnut společností milkrite | InterPuls.

Pulzace a podtlak: co se může stát, když je nebudeme respektovat?

V předchozím příspěvku jsme si vysvětlili význam spolehlivého fungování podtlaku a pulzace pro plynulý a vyrovnaný průběh dojení. Dnes se podíváme na možné důsledky, které může mít působení nesprávných parametrů dojení na pohodu a užitkovost zvířat.
Nesprávná pulzace snižuje funkčnost dojicího systému, což má zásadní důsledky pro krávy, efektivitu dojení a kvalitu mléka.

Pokles a nepravidelné kolísání podtlaku

Během vydojování mléka působí na konec struku pravidelné střídání stisku a sání, které je zásadní pro hladký průběh podojení a pro zachování zdraví struku. Nicméně z důvodů, jako jsou např. nedostatečná kapacita čerpadla, malý průměr podtlakových hadic nebo možná nesprávné komponenty dojicí soupravy, mohou nastat některé nežádoucí změny v hodnotách podtlaku, jak zdůrazňuje specialista společnosti Milkrite Filippo Lusetti:
„Pokud rezerva podtlaku v čerpadle není dostatečná, systém nemusí být schopen čelit náhlým výkyvům podtlaku, ke kterým dochází např. po spadnutí dojicí soupravy nebo při nesprávném fungování uzavíracího ventilu“.
Každé takové dramatické snížení hodnoty podtlaku znamená zhoršený výkon při dojení a nadměrný stres pro zvířata.

Nižší podtlak zapříčiňuje nižší maximální průtok mléka, delší dobu dojení a silnější dodojování, což usnadňuje bakteriím vstup do strukového kanálku. Přesněji řečeno, dramatický pokles podtlaku by mohl vyvolat zahlcení návlečky, následovaný refluxem mléka ze struku zpět do mléčné cisterny. V závislosti na kapacitě a vlastnostech sběrače mléka se tak bakterie mohou šířit z infikované čtvrti do zdravé.

Jak je popsáno výše, hlavními nežádoucí změnami podtlaku jsou:

Pokles podtlaku
K poklesu podtlaku může dojít ve chvíli, když je mléko nasáto a začne jeho transport mléčnými hadicemi. Za silný pokles podtlaku na konci struku jsou obvykle odpovědné vysoká míra průtoku mléka, (zejména při nesprávném nastavení systému dopravy mléka) a nedostatečné nebo zablokované přívody vzduchu ve sběrači.

Nepravidelné kolísání podtlaku
Kolísání podtlaku spočívá v nadměrném poklesu a následném obnovení hodnot podtlaku v dojicím zařízení. To bývá důsledkem prokluzu návlečky nebo spadnutí dojicí soupravy, které vyvolá neočekávané vniknutí vzduchu do podtlakového systému.

Některé faktory, které zhoršují nepravidelné kolísání podtlaku:

• Náhlé vniknutí velkého množství vzduchu.
• Překážka bránící proudění vzduchu.
• Malý průměr mléčných hadic.
• Nevýkonný regulátor podtlaku.
• Nedostatečná kapacita podtlakového čerpadla.

V kombinaci s funkčními a obvyklými pravidelnými výkyvy mohou nepravidelné výkyvy prodloužit dobu dojení a bránit správnému vydojování mléka z vemene, dráždit tkáň struku a potenciálně způsobit klinickou mastitidu.
Přinášíme několik případů z praxe, se kterými se setkali naši specialisté a které názorně ukazují na důležitost používání kvalitních komponentů při předcházení nepravidelnému kolísání podtlaku:
Na jedné z našich farem chovatelé pozorovali, že krávy jsou během dojení nezvykle neklidné a ve stádě se zvýšil počet případů mastitidy." Ukázalo se, že důvodem této změny chování a šíření infekce je nefunkční a opotřebovaný ventil, který způsoboval nepravidelné kolísání podtlaku. To významně ovlivňovalo vlastní proces dojení a následně poškozovalo zdraví vemen krav. Poté, co byl starý ventil vyměněn za nový a účinný regulátor podtlaku, obnovila se pohoda při dojení a dramaticky poklesl výskyt infekce. “

Nesprávně nastavené hodnoty tlaku a předojování mají různé negativní dopady.

Nesprávný tlak během fáze masáže

Tlak uvnitř návlečky během fáze, kdy je uzavřená je dalším zásadním faktorem pro plynulé vydojování mléka, protože zajišťuje stimulaci konce struku.
Pokud je tlak nedostatečný, intra – a extravaskulární tekutina, která se během dojení hromadí ve tkáni struku zde setrvává a ovlivňuje její pružnost. Specialista společnosti Milkrite Filippo Lusetti vysvětluje:
"Nedostatečné vyprázdnění vemene dráždí jeho tkáň a snižuje odolnost strukového kanálku proti bakteriální infekci." Mezi hlavní příčiny nesprávného tlaku během dojení patří nedostatečná údržba dojicího zařízení. Jedna nepovšimnutá poškozená návlečka nebo netěsnost v pulzační trubici mohou negativně ovlivnit proces dojení a zdraví zvířat. “

Na druhé straně nadměrný tlak by mohl způsobit zesílení stěny struku a její poškození, jak je vysvětleno níže.

Příliš vysoký podtlak na konci dojení a předojování

Během dojení podtlak napíná tkáň struku a způsobuje mikroskopické trhliny v kůži. Tyto mikrotrhliny jsou pak příčinou zvýšené produkce keratinu, známější jako hyperkeratóza. Do určité míry lze tento proces považovat za fyziologickou a nevyhnutelnou reakci na dojení. Pokud je však tlak působící na konec struku během dojení příliš silný, prstenec keratinu obklopující otvor struku nepřirozeně zmohutní a zesílí. Z toho poznáme, že hyperkeratóza se již může vyvíjet patologicky, a že hladký průběh dojení je ohrožen. Vysoký stupeň hyperkeratózy brání spouštění mléka, poškozuje vemeno a zvyšuje potenciální riziko nových infekcí.

Konec dojení představuje další velmi choulostivou fázi v celém procesu, protože v tuto chvíli není struk během stimulace naplňován mlékem a je tedy poměrně zranitelný. Stlačený struk se znovu otevře při vniknutí vzduchu nebo mléka z vnějšku namísto zevnitř, což usnadní přístup bakteriím.
Doba dojení by proto měla být co nejkratší, aby se snížil tlak na konce struků a nepůsobil na ně déle, než je nutné. Delší doba dojení, a zvláště předojení může zvýšit zesilování tkáně struku a míru kontaminace vemene, jak zdůrazňuje další specialista společnosti Milkrite Lucy Giuliani:
"Mnoho farmářů si klade za cíl neztratit ani kapku mléka a udržet dojicí soupravu na vemeni tak dlouho, jak je to možné, někdy i poté, co mléko přestane téct." Přitom si neuvědomují, jaké škody tento návyk může způsobit. V praxi jsme se setkali s případem, kdy vemena krav byla velmi podrážděná, a snažili jsme se najít a pochopit příčinu. Problémem bylo předojování, proto jsme navrhli zkrátit dobu pro automatické snímání dojicích souprav. Následně se výrazně zlepšil stav struků ve stádě. “

Doufáme, že tyto případy, doplněné o postřehy našich odborníků, upozorní nejen na důležitost vakuové pulzace, ale také na to, jaké dopady by mohlo mít podcenění údržby dojicího zařízení pro kvalitu mléka, pohodu zvířat a celkovou efektivitu chovu.

Převzato z: www.milkrite-interpuls.com/en/news

Pulzace a podtlak: vaši spojenci při dosahování efektivity dojení

Při procesu dojení hraje klíčovou roli, abychom věnovali pozornost každému detailu. Tak lze docílit získávání vysoce kvalitního mléka v krátkém čase a při zachování odpovídající pohody zvířat. V tomto příspěvku chceme popsat a zdůraznit význam účinného pulzačního a podtlakového systému pro úspěšné a ohleduplné získávání mléka.

Během posledních 30 let se výrazně zlepšila efektivita procesu dojení, což vedlo ke konzistentnějšímu spouštění a toku mléka a kratší době, potřebné pro podojení. Při snaze o dosažení vyšších výkonů je třeba vždy dbát na dobré životní podmínky krav, protože účinnost procesu závisí také na jejich zdravotním stavu. Zejména tento druhý aspekt je velmi ovlivněn dvěma prvky dojicího systému: pulzací a podtlakem.

Pulzátory a pulzační cyklus

Správná pulzace vyžaduje v první řadě spolehlivé, odolné a správně nastavené komponenty. To znamená, že pulzátory by měly být vybírány pečlivě, instalovány podle norem výrobce a přizpůsobeny potřebám dojeného zvířete. Ve skutečnosti tyto komponenty řídí jak pohyb návlečky, tak masáž struků během dojení, na které závisí rychlost toku mléka a stav struku.

V pulzační komoře dochází při pulzaci k pravidelnému střídání podtlaku a atmosférického tlaku a tím vznikají dvě hlavní fáze:

1. Fáze dojení, nezbytná pro dosažení krátkých dob dojení, která zahrnuje:
   

A – fáze – struková návlečka se otevírá
B – fáze – struková návlečka je otevřená.

• Fáze odpočinku nebo masáže, při které nevytéká mléko. Tato fáze je nezbytná ke snížení přetížení struků a rizika mastitidy a skládá se z:

C-fáze – struková návlečka se uzavírá
D-fáze – struková návlečka je uzavřená.

Podle specifikací ISO by měla fáze B zabírat nejméně 30 % pulzačního cyklu s poklesem podtlaku méně než 4 kPa, což při nastavení frekvence 60 pulsů za minutu znamená 300 milisekund. Pro maximální průtok mléka však naši odborníci doporučují dobu otevření návlečky mezi 400 a 450 milisekundami.
Na jedné straně by příliš krátká fáze otevření návlečky snížila tok mléka. Na druhou stranu příliš vysoký pokles podtlaku může způsobit nežádoucí pohyb návlečky a narušit tok mléka ze struků. Konečným důsledkem obou událostí by byla prodloužená doba dojení.

V případě, že dojde k těmto situacím, proveďte následující kroky:

• Zkontrolujte těsnost pulzační hadice
• Zkontrolujte, zda je pulzátor čistý
• Zkontrolujte, zda nejsou opotřebované pohyblivé části
• Zkontrolujte, zda nejsou poškozené návlečky
• Zkontrolujte, zda jsou návlečky určené pro dané pouzdro
• Zkontrolujte komoru pulzátoru.

D-fáze by měla trvat optimálně mezi 200 a 300 milisekundami, s poklesem podtlaku méně než 4 kPa. V tomto případě by příliš krátká fáze, kdy je návlečka uzavřena, a nadměrný podtlak snížily účinnost masáže struku, zvýšily zahlcení struku a vedly k poškození struku a mastitidě.

Několik tipů, jak udržet D-fázi v požadovaných parametrech:

•  Zkontrolujte, zda nejsou ucpané pulzační hadice
•  Zkontrolujte čistotu pulzátoru, zejména filtru
•  Zkontrolujte, zda nejsou opotřebované pohyblivé části
•  Zkontrolujte, zda nejsou poškozené návlečky
• Zkontrolujte, zda je na daném zařízení pulzátor vhodný pro kombinaci s danou návlečkou a pouzdrem.

Rychlost pulzace, poměr sání a stistku a podtlak

Regulací přístupu vzduchu a podtlaku hraje pulzátor klíčovou roli při určování fází cyklu. Přesněji je to možné kombinací podtlaku se dvěma nastaveními pulzátoru:

• Rychlost pulzace (počet pulsů), regulace frekvence pulzačních cyklů za minutu.
• Poměr sání a stisku, podíl fáze dojení ve srovnání s masážní fází v pulzačním cyklu.

Následující tabulka uvádí doporučené hodnoty pro každý druh, při kterých lze dosáhnout vysoké efektivity dojení bez přílišného stresu zvířat:

Druh zvířete	Hodnota podtlaku [kPa]		Počet pulsů/min	Poměr sání:stisk
	Maximální rozpětí	Minimální rozpětí
Krávy	48-50	42-44	60	60:40
Kozy	42-44	38-40	90	60:40
Ovce	40-42	36-38	120	50:50

Navzdory těmto doporučeným standardům může být také nutné přizpůsobit nastavení i v případě stejného plemene podle konkrétních potřeb každého zvířete. Z tohoto důvodu by mohla být vhodným řešením instalace ovladače, který zajistí plnou kontrolu parametrů pulzace mezi všemi připojenými soupravami.

Pokud jde o stabilitu podtlaku, spolu s membránou by další podporu mohly poskytnout regulátory podtlaku, které minimalizují výkyvy a zabraňují nežádoucím poklesům podtlaku, což má negativní vliv na stav konců struků.
Dalším zásadním aspektem, který nelze podceňovat, je doba, po kterou je vemeno vystaveno podtlaku v poslední fázi procesu dojení, kdy se vytékání mléka zpomalí a zastaví. V této fázi platí, že čím delší je působení podtlaku, tím větší je riziko nadměrného vydojení a poškození struku. V tomto ohledu je vhodné vybavit pulzátory systémem automatického snímání dojicích souprav (ACR), který zajistí včasné sejmutí soupravy podle průtoku mléka.

Údržba systému

Neméně důležitými faktory pro efektivní vytváření podtlaku jsou pravidelná hygiena na dojírně a plánovaná údržba systému, v závislosti na frekvenci dojení a specifikacích výrobce.

S údržbou pulzátoru mohou souviset i některé následující body:
• Filtr čistěte vodou a jemným čisticím prostředkem každé 3–6 měsíce, podle hygienických podmínek.
• Kontrola frekvence pulsů a pulsačního poměru každých 12 měsíců.
• Pokud se do pulzátoru nasálo mléko, okamžitě ho vyčistěte.

Pokud jde o systém podtlaku, některé z hlavních aspektů, které je třeba sledovat pomocí pravidelné údržby, mohou být:
• Kapacita čerpadla, aby nedocházelo k nedostatečnému podtlaku.
• Mazání čerpadla.

Spolu s nastíněním zásadní role, kterou hrají pulzace a podtlak v efektivním procesu dojení, bylo cílem tohoto příspěvku ukázat, jak křehká je rovnováha mezi vysokou mléčnou užitkovostí a respektem k dobrým životním podmínkám krav.
Přesněji řečeno, kromě zajištění vyššího toku mléka v kratším čase by se efektivní podtlaková pulzace měla přizpůsobit potřebám každého zvířete, aby se minimalizovalo jeho nepohodlí. Těchto cílů je možné dosáhnout prostřednictvím vysoce kvalitního a dobře udržovaného systému.

Převzato z: www.milkrite-interpuls.com/en/news

Zdraví vemene – prevence mastitid II

Několik jednoduchých opatření, která pomáhají zabránit mastitidě a dalším infekcím vemene!

Každý, kdo pracuje s dojnicemi si je vědom toho, jak snadno může dojít k infekci vemene. Přinášíme několik tipů na snadná opatření, která vám pomohou tomu zabránit. V předchozím příspěvku jsme se zabývali významem nošení rukavic při dojení a nyní se podíváme na to, jaký význam má na prevenci infekce důkladné osušení struků před dojením.

Ruce nejsou jediným prostředkem pro přenos bakterií

"Bez ohledu na způsob přípravy vemene před dojením musí být struky důkladně usušeny." Toto je jeden z klíčových kroků doporučených k dosažení správného postupu při dojení. Dojení mokrých struků může zvýšit riziko vysokého počtu bakterií v mléce a také riziko intramamární infekce. Voda ulpívající na strucích obsahuje původce mastitid, kteří jsou nasáti do strukových násadců a mohou poté snadnou proniknout do strukových kanálků. Proto je zásadní zahrnout akci „sušení struků“ mezi nezbytné činnosti před dojením. To lze jednoduše provést pomocí utěrky. Ale jaký druh utěrky nejlépe použít? Výběr není úplně snadný a je to předmětem dlouhodobých diskusí. Zde jsou některé možnosti:

Látkové utěrky

Látkové utěrky jsou sice dlouhodobá investice, ale jsou příznivé pro životní prostředí, protože vytvářejí méně pevného odpadu. Mnozí chovatelé je považují za nejúčinnější pro čištění vemene a zajištění důkladné přípravy struků pro dojení. Pro to, aby byl jejich účinek co nejlepší však potřebují správnou péči a vhodné skladování. Protože je lze použít vícekrát, musí být vždy řádně vyčištěny, což je pravděpodobně nejnáročnější proces při jejich užívání. Pro jejich používání na dojírně doporučujeme zavést a dodržovat standardní postup, který by měl zahrnovat následující tipy:

• Látkové utěrky musí být pravidelně vyměňovány, přibližně každých 6 měsíců
• Pračky je třeba pravidelně kontrolovat a zajistit nastavení teploty praní na 90 °C
• Je třeba zajistit čisté kbelíky pro přemístění ručníků z pračky na místo, kde jsou skladovány
• Skladovací prostory by měly být rovněž čisté a suché, aby utěrky nemohly absorbovat bakterie a zavléct je zpět do procesu dojení

Důležitou pomocí pro dokončení sanitace je u látkových utěrek jejich sušení. Doporučuje se také sušení horkým vzduchem a použití vhodné sušičky.

Jednorázové papírové utěrky

Jednorázové papírové utěrky poskytují možnost efektivní hygieny pro každé jednotlivé zvíře a na jedno použití. Nejsou však tak šetrné k životnímu prostředí jako látkové utěrky, a navíc představují dlouhodobé náklady. Třetí alternativou by mohlo být použití utěrek z mikrovláken pro jejich schopnost rychlého uschnutí. Navzdory rychlosti vysušení je však obtížné je dezinfikovat, pokud jsou v pračce příliš stlačené.

Jednorázové papírové vs. opakovaně použitelné látkové utěrky: které z nich jsou nejlepší?

"Papírové utěrky fungují na očištění a osušení struků poměrně dobře, navíc jsou vždy čisté." Na trhu lze najít takové, které jsou schopné díky své hrubosti struky správně stimulovat a zároveň je dostatečně osušit. Navíc při použití jednorázových papírových utěrek je možné struky předem namočit nebo nastříkat pěnou, která rozpouští nečistoty, což umožňuje je důkladně vyčistit a dezinfikovat. “

Toto je naše doporučení pro správný postup: Očistit-oddojit-desinfikovat-osušit-nasadit dojicí soupravu.

Abychom dosáhli správného a účinného podojení při zachování zdraví vemene, je důležité, aby byly struky suché, čisté a správně stimulované. Dodržování výše uvedených postupů k tomu může velkou měrou přispět a téměř jistě zaručit požadovaný výsledek.

Originál textu byl laskavě poskytnut společností milkrite | InterPuls.

Zdraví vemene – prevence mastitid I

Několik jednoduchých opatření, která pomáhají zabránit mastitidě a dalším infekcím vemene!

Každý, kdo pracuje s dojnicemi si je vědom toho, jak snadno může dojít k infekci vemene. Přinášíme několik tipů na snadná opatření, která vám pomohou tomu zabránit.

Ruce fungují jako prostředek pro šíření přenosu bakterií

Podívejte se na své ruce: jejich čáry, záhyby a možná i praskliny představují ideální prostředí pro ukrývání bakterií. Navíc čím více jsou popraskané, tím těžší je udržovat je v čistotě. Dále je prokázáno, že bakterie způsobující mastitidu mohou na lidské ruce přežít až 3 dny! Proto je důležité věnovat hygieně rukou náležitou pozornost a správně je čistit, aby při případném kontaktu s infikovanými vemeny nedocházelo k nakažení dalších krav ve stádě. Někdy však ani to nestačí.

Nošení rukavic pomáhá chránit zdraví struků
V průběhu posledních 40 let prošla standardní rutina dojení významnými a nevratnými změnami. Také se velmi výrazně zpřísnily požadavky na hygienu a kvalitu mléka. Potřeba funkční bariéry mezi lidskýma rukama a vemeny krav je nyní nutností a měla by být součástí standardního postupu při práci na každé farmě.
Studie* provedená v prostředí dojíren na vybraných farmách v Anglii prokázala přítomnost škodlivých bakterií u 50 % vzorků získaných z rukou dojičů. Po umytí dezinfekčními prostředky se množství bakterií snížilo, ale stále zůstalo 30 % z nich. Je snazší čistit rukavice než ruce! Stejný výzkum ukázal, že když dojiči používali rukavice a namočili je do vhodného dezinfekčního prostředku, snížil se manuální přenos patogenů z krávy na krávu. Navíc rukavice můžete po použití jednoduše zahodit a vyměnit za nový pár, což s rukama samozřejmě není možné!
*_{National Institute for Research in Dairying in England}

Rukavice nejsou prospěšné jen z hlediska zdraví vemene, ale také chrání ruce dojičů před dlouhodobým působením vlhkosti a desinfekčních prostředků. V neposlední řadě jsou jako preventivní nástroj poměrně levné! Na použitých rukavicích lze nalézt o 75 % méně bakterií než na holých rukou. Když porovnáte náklady spojené se záněty vemene a náklady na pořízení rukavic, rozhodnutí je jednoduché! Díky nízkým nákladům lze jen doporučit jednorázové používání rukavic, protože při opakovaném nasazování hrozí popraskání a protržení.

Vyberte si správné rukavice!

V ideálním případě vybrané rukavice dokáží splnit následující požadavky:

• Přiléhat a působit jako druhá kůže
• Umožňovat přirozené pohyby rukou
• Musí být správně nasazeny a je nutné zvolit správnou velikost, aby nedošlo k jejich protržení (to se stává především na koncích prstů) a kontaminaci mléka
• Musí být dokonale čisté a bez látek dráždících pokožku

Pokud se podaří pro dojiče vybrat vyhovující rukavice, nebudou mít s jejich nošením žádný problém. Některé typy rukavic mají uvnitř také zvlhčující látky, které mohou pomoci chránit ruce dojičů před nepříznivými podmínkami, ve kterých pracují.

Originál textu byl laskavě poskytnut společností Milkrite | InterPuls.

Strukové návlečky

Kulaté nebo trianglové návlečky: které z nich si vybrat?
Jaký je rozdíl ve tvaru návlečky z hlediska předcházení hyperkeratózám a zlepšování zdraví vašeho stáda.

V posledních letech jsme byli svědky technologického vývoje nebo přesněji řečeno revoluce v mnoha různých sektorech moderního hospodářství. Ani mlékárenský průmysl není výjimkou: na farmách a v dojírnách se objevily ovládací panely, chytré měřiče mléka, systémy řízení stáda a mnoho dalšího.
Je tu však velmi důležitá součást procesu dojení, možná ta nejdůležitější, která po dlouhou dobu stojí poněkud stranou: dojicí souprava. Proč ji považujeme za nejdůležitější? Protože je to jediná část dojicího systému, která přichází do přímého kontaktu s krávou.

Zásadní technologickou revolucí v oblasti dojení bylo vyvinutí trojúhelníkových návleček s ventilkem. Hlavní technologický pokrok spočívá v tom, že vzduch již není přiváděn vstupem ze sběrače. Tento způsob je poměrně nevýhodný a problematický, protože kvůli němu často vzniká v prostoru sběrače silné víření, které jednak rozbíjí molekuly tuku v mléce a jednak způsobuje, že se mléko vrací zpět ke strukům (= každý struk přijde do kontaktu s mlékem ze čtyř různých struků!) Tento jev se nazývá „reflux“ a je hlavní příčinou křížové kontaminace související s dojicím zařízením. U trojúhelníkových návlečky s ventilkem je přívod vzduchu umístěný na jejich hlavici a tím je proud vzduchu posílán ve směru odtoku mléka, čímž se zabrání efektu zpětného toku – refluxu (k němuž může přesto dojít v důsledku jiných faktorů, jako je například prokluzování návleček). Tímto způsobem se mléko návlečkou pohybuje rychleji a zároveň hladce (bez víření) protéká sběračem.

Podívejme se trochu podrobněji na to, jak se návlečky chovají a pokusme se pochopit v čem spočívá rozdíl, pokud jde o vytváření podtlaku a obecně správné provedení dojení.

A Ústí hlavice
B Mléčná hadička
C Sběrač mléka (připojení)

Pokud během dojení měříme podtlak v různých částech násadce (A-B-C), lze zaznamenat obrovský rozdíl mezi všemi druhy kulatých standardních návleček a trojúhelníkových s ventilkem.
U standardních návleček se úroveň podtlaku v celém násadci během dojení chová abnormálně, to znamená, že podtlak v hlavici a v oblasti mléčné hadičky může být po zlomky sekundy vyšší než ve spodní části u sběrače.
Toto je jasná ukázka refluxu, ve skutečnosti mléko, stejně jako všechny kapaliny, teče směrem k místu s nejvyšším podtlakem, to znamená, že ve výše uvedeném případě se místo toku do sběrače vrací zpět do struku.
Výhodou trojúhelníkových návleček s ventilkem je umístění ventilku v hlavici (A): to znamená, že úroveň podtlaku v částech horních částech násadce nemůže být nikdy vyšší než v části C – těsně u sběrače. V oblasti hlavice je podtlak vždy nejnižší, což zabraňuje proudění mléka zpět k vemeni. Ke křížové kontaminaci dochází u standardních návleček proto, že ve sběrači se shromažďuje mléko ze všech čtyř struků. Kvůli refluxu se dostane zpět do kontaktu s vemenem. Pokud je mléko z jednoho ze struků kontaminováno bakteriemi, může to snadno ovlivnit celý nádoj a ohrozit i další struky.

Princip fungování návleček s ventilkem ukazuje následující video: https://www.youtube.com/watch?v=Q9u6nVBIgUM
Do sběrače byla přidána červená barva. U návlečky s ventilkem (vidíme ji vpravo) je jasně vidět, že nedochází k žádnému vracení se mléka zpět do násadce a ke struku. Nedochází ke křížové kontaminaci, mléko je ze struků efektivně odvedeno rovnou do sběrače a nevrací se.

Technologie trojúhelníkové vs. kulaté strukové návlečky

Technologie trojúhelníkových návleček umožňuje ve srovnání se standardní kulatou návlečkou synchronizovanější stlačování konců struků. Jemně masíruje struky, což má za následek menší riziko hyperkeratózy a zároveň zabraňuje sklouzávání a zlepšuje přilnavost kolem struku. Dojení je tak efektivnější a zároveň ohleduplnější jak pro dojiče, tak především zvířata.

Vlastnosti a výhody trojúhelníkových strukových návleček:

• Zlepšuje kvalitu a účinnost dojení prostřednictvím synchronizovaného stlačování konců struků
• Zlepšuje stav struků a komfort krav díky jemnějšímu dojení
• Šetrné dojení a vyšší pohodlí krav vytváří lepší a klidnější prostředí v dojírně
• Snižuje počet somatických buněk a v důsledku toho i výskyt mastitidy

Originál textu byl laskavě poskytnut společností Milkrite | InterPuls.

Mastitidy: Nepřítel číslo 1 v moderních mléčných farmách II

Jak je poznat, jak s nimi bojovat, jak je porazit

Hlavními příčinami nízké ziskovosti na většině moderních farem jsou obvykle mastitida a nízká úroveň reprodukce, přičemž oba tyto problémy spolu úzce souvisí. Nyní už víme téměř všechno, co o mastitidě potřebujeme vědět! V tomto díle našeho seriálu si představíme hlavní nástroje a zbraně, které jsou nám k dispozici v boji proti zánětům vemene. Vaším prvním a nejlepším spojencem jsou vysoce kvalitní strukové návlečky.

Návlečky jsou pro dojení tím, čím jsou pneumatiky pro auto. Řídili byste auto s vysoce opotřebovanými pneumatikami? Ne, protože víte, že opotřebované pneumatiky mohou zvýšit pravděpodobnost nehody a snížit účinnost ovládání vašeho vozidla.
Nyní, když víme, jaké dopady může mít mastitida na ziskovost a efektivitu stáda, je důležité si uvědomit i to, jak zásadní roli při dojení hrají strukové návlečky. Příliš často se zapomíná, že jsou prvním kontaktním bodem mezi citlivou tkání struku a dojicím strojem.
Pokud se strukové návlečky dostatečně často nemění, jejich účinnost začne klesat. V EU se doporučuje jejich výměna každých šest měsíců nebo po 2 500 dojeních (podle toho, co nastane dříve), v USA, kde složení kaučukových směsí obsahuje méně černého uhlíku (vzniká při nedokonalém spalování), vyžadují návlečky výměnu po asi 1 200 dojeních.

Výzkum provedený na wisconsinské univerzitě dospěl k závěru, že stárnutí návlečky má za následek snížení maximálního průtoku mléka, zvýšené výkyvy podtlaku, prodlouženou dobu dojení a snížení podtlaku v ústí hlavice strukového násadce. Rovněž byl zaznamenán slabý, ale stálý trend snížení průměrného průtoku mléka. Na úrovni celého stáda se tyto skutečnosti projevily v pomalejším dojení, delší dobou nasazení dojicí soupravy a vyšším prokluzování návlečky. Stejné výsledky ukázaly i výzkumy provedené v Ústavu pro zdraví zvířat (Institute of Animal Health) ve Velké Británii.  Docházelo ke zvýšenému prokluzu návlečky a také bylo častěji pozorováno nežádoucí zabarvení struků po sejmutí soupravy. Opotřebená návlečka, používaná déle než pro asi 2500 dojení, je rovněž méně účinná při dodojování.
Kromě snížení účinnosti při dojení dochází při opotřebení i k mírným změnám ve složení gumy, přičemž se v důsledku usazování vápníku vnitřní povrch stává drsnějším. Agresivní čištění může navíc poškodit materiál návleček.
Pokud se snažíme ponechat si jedny návlečky co nejdéle a nejsme ochotni je ve vhodném intervalu měnit, můžeme mít pocit, že jsme ušetřili. Opak je však pravdou. Opotřebované návlečky způsobují pomalejší a delší dojení a zvýšené prokluzování návlečky. Vnitřní povrch návleček se obtížněji čistí, což zvyšuje riziko přenosu patogenů mastitidy a problémy s kvalitou mléka.

Rozumní lidé by svou rodinu nikdy neohrožovali jízdou s opotřebovanými pneumatikami – neměli bychom našim dojnicím věnovat stejnou pozornost?!
_{Zdroj: Ian Ohnstad – ředitel společnosti The Dairy Group.}

Mastitidu rozhodně není radno podceňovat. Se základními znalostmi, které nyní máte, můžete přistupovat k dojení jinak a připravit si tím lepší budoucnost pro vás i vaše krávy.

Závěrem uveďme citaci od našeho vlastního specialisty na dojení Luize Cutola:
"Konec struku je nebo by měl být pouze východem – jeho úkolem je nechat mléko odejít, ale původce mastitidy držet venku.“

Originál textu byl laskavě poskytnut společností milkrite | InterPuls.

Mastitidy: Nepřítel číslo 1 v moderních mléčných farmách I

Jak je poznat, jak s nimi bojovat, jak je porazit

Věděli jste, že hlavními příčinami nízké ziskovosti na většině moderních farem jsou obvykle mastitida a nízká úroveň reprodukce? Oba tyto problémy spolu úzce souvisí. Co přesně je mastitida a proč je tak důležitá při řízení stád dojného skotu? Jak se proti ní bránit a jak ji omezit a potlačit?
Následující série příspěvků na blogu má za cíl poskytnout vám několik cenných návrhů a odpovědí na tyto otázky.

Mastitida ve zkratce

K mastitidě neboli zánětu mléčné žlázy, dochází, když se do mléčné žlázy uvolní bílé krvinky (leukocyty), obvykle v reakci na vniknutí bakterií do strukového kanálku. Mastitida může nastat také kvůli chemickému, mechanickému nebo tepelnému poškození. Mléčná žláza postižená mastitidou neprodukuje mléko a její tkáň je tvrdá a napnutá.
Mastitida je infekční onemocnění a nejčastěji se přenáší kontaktem s dojicím zařízením, kontaminovanýma rukama dojiče nebo materiálem.

Mastitida může být klinická nebo subklinická. V případě klinické mastitidy kráva vykazuje typické konečné příznaky onemocnění. Tyto případy se liší a může se dále jednat o akutní, perakutní nebo subakutní mastitidy. Klinická mastitida je nejčastěji pozorovaným případem onemocnění, kdy příznaky bývají mírný zánět vemene a viditelné změny v mléce, jako např. malé sraženiny.

Dlouhodobě se opakující a přetrvávající případy mastitidy se označují jako chronické. Často s chronickou mastitidou může dojít k nevratnému poškození vemene a tyto krávy pak musí být bohužel vyřazeny.

Subklinická mastitida je přímo indikována vysokým počtem somatických buněk. Nejsou zde pozorovány žádné zjevné klinické příznaky onemocnění a žádné viditelné změny ve složení mléka. Subklinická mastitida je pravděpodobně způsobena nakažlivými patogeny. Přítomnost těchto patogenů může být detekována pomocí testu elektrické vodivosti mléka. V současné době se provádí v automatizovaných a robotických dojicích systémech. U subklinické dojnice může dojít ke snížení mléčné užitkovosti kvůli vysokému počtu somatických buněk, a navíc představuje možné riziko infekce pro ostatní krávy ve stádě.
Mastitidy mohou mít též obrovský dopad na efektivitu hospodaření každé farmy.

Proč je výskyt mastitid klíčovým faktorem pro ziskovost farmy?

Vědecká studie provedená v Německu uvedla, že „jediný případ mastitidy může znamenat ztrátu až kolem 531 EUR! “*Tato suma zahrnuje náklady na léčení antibiotiky, ztráty produkce a zvýšení reprodukčních nákladů.
_{* Bernd Lührmann (2013) - Německo}

Následující tabulka uvádí o kolik nižší může být mléčná užitkovost při určitém počtu somatických buněk (PSB):

		Ztráty v produkci mléka (kg)
Lineární skóre	PSB	1. laktace	2 a více laktací
0-2	12.500 – 50.000	0	0
3	100.000	90	180
4	200.000	180	360
5	400.000	275	545
6	800.000	365	730
7	1.000.000	460	910

Dopad mastitidy na úroveň reprodukce

Kdy byla mastitida diagnostikována	Interval (dny)	Service perioda (dny)	Inseminační index
Před 1. inseminací	94	114	1.6
Mezi 1. inseminací a zabřeznutím	71	137	2.9
Když je březost již potvrzena	71	92	1.7

Výše uvedené údaje jasně ukazují, že mastitida negativně ovlivňuje ekonomiku farem. To spolu s kolísáním cen na trhu mléka komplikuje situaci farmářům, jejichž zájmem je vedle ziskovosti také vysoká užitkovost stáda a při udržení dobrého zdraví a kondice krav.
Pokud jde o příjmy, počítá se každá kapka prodaného mléka!

Originál textu byl laskavě poskytnut společností milkrite | InterPuls.

Hyperkeratózy – jak jim předcházet?

Opatření, které je třeba zavést, abyste se vyhnuli hyperkeratóze a zvýšili zdraví a užitkovost stáda!

V předchozím příspěvku, věnovaném hyperkeratóze, jsme si vysvětlili, že malé množství zrohovatělé kůže na konci struku je normální stav a není třeba se znepokojovat. Je však důležité vědět proč se tam tvoří, abychom byli schopni omezit jeho šíření nebo dokonce přechod do vážnějšího onemocnění, jako je hyperkeratóza.

Čeho si tedy v chovu všímat a na co si dát pozor?

Dobrá kondice vemene a struků závisí na mnoha faktorech, některé jsou fyziologické a jiné ovlivňuje vnější prostředí.

Zde jsou ty hlavní a nejrozšířenější:

U krávy

• Tvar konce struku a délka (výskyt hyperkeratózy je pravděpodobnější u delších a špičatých struků)
• Postavení struků
• Mléčná užitkovost
• Fáze laktace (vyšší výskyt hyperkeratózy v pozdější fázi laktace)
• Rychlost a doba dojení
• Věk (vyšší riziko hyperkeratózy u starších krav)

U dojicího zařízení

• Podtlak (vyšší riziko představuje větší podtlak při rychlejším toku mléka)
• Doba dojení
• Typ návlečky

Management stáda

• Frekvence dojení (při dojení 3x denně stráví krávy s nasazenou dojicí soupravou o 40 % více času)
• Přiměřená stimulace spouštění mléka (postup přípravy krávy); interval mezi prvním kontaktem se struky a nasazením dojicí soupravy by měl být optimálně 1-2 minuty

Jako klíčový pro zvládnutí hyperkeratózy se zdá být faktor doby dojení. Obecně platí, že dlouhá doba dojení, tedy čas s nasazenou dojicí soupravou je hlavní příčinou nadměrné hyperkeratózy na koncích struků. Protože je však žádoucí vysoká produkce mléka, dojicí souprava musí být na krávě nasazena déle. Pokud ale promyslíme a dodržíme správný postup, lze i pro tento problém najít řešení. Nejprve věnujte alespoň 10 až 20 sekund čištění struků a oddojení prvních 3-5 střiků z každého struku, abyste dosáhli maximální stimulace spouštění mléka. Poté ještě před nasazením dojicího stroje ponechte prodlevu 1 až 2 minuty, aby se zajistil optimální průtok mléka. Také se ujistěte, že dojicí zařízení je správně seřízeno a pravidelně udržováno.
Kromě toho je vhodné v chladném zimním počasí použít speciální prostředek na ošetření vemene, který působí proti vysušení pokožky struků. Suchá kůže je totiž náchylnější k popraskání, což celý problém ještě více komplikuje.

Jakých dalších známek si můžeme všimnout?

Překrvení konce struku: po sejmutí dojicí soupravy by struky měly být měkké, vláčné a růžové. Pokud zpozorujete jejich překrvení, měli byste zkontrolovat, zda nedošlo k předojení nebo jiným problémům, jako je nadměrný podtlak v komoře strukového násadce nebo nedostatečná stimulace vemene. Ze stejných důvodů se na strucích můžou objevit otoky, který mají za následek zarudnutí nebo namodrání.  
Také zčervenalý prstenec poblíž báze struku může být způsoben podtlakem v komoře násadce, předojením nebo nevhodnou návlečkou.

Jak jsme si tedy uvedli, kondici struků je možné mít pod kontrolou pomocí správné dojicí rutiny při dojení, správného výběru návleček a správného seřízení dojicího zařízení. Bohužel, podobně jako většinu onemocnění ve stádě, nelze ani hyperkeratózu zcela vymýtit. Je však důležité si uvědomit, že už i pouhá schopnost omezit její výskyt může být důležitým faktorem pro zlepšení užitkovosti i kvality mléka ve vašem podniku!

Zdroje:

• BOVINE HYPERKERATOSIS (X-DISEASE): A REVIEW WILLIAM HANSEL AND KENNETH I~CENTEE Colleges of Agriculture and Veterinary Medicine, Cornell University Ithaca, N. Y.
• MSDVET MANUAL - Diseases of bovine teats
• http://www.teathealth.com/howtoscore.asp
• Mein et al. AABP-NMC International Symposium on Mastitis and Milk Quality in Vancouver, BC, Canada, September 13-15,2001
• Ghislain Coppejans “Mastitis & Teat evaluation” presentation.

Originál textu byl laskavě poskytnut společností Milkrite | InterPuls.